Ztratila jsi všechno ...lásku, hrdost, přátelství, rodinu, domov ...ležíš v troskách, které tu zůstaly a tvé srdce se rozpadá ...rozpadá se jako sklo na miliony střípků, které už nikdy nedáš dohromady ...to sklo prořezává tvé plíce a těžko se ti dýchá ...nemůžeš vstát ...tvé nohy poznamenal dlouhý pohod smrti ...jsi hladová a vyděšená ...ze všeho kolem se ti svírá žaludek ...nemůžeš tu jen tak ležet ...bolí tě záda, která krvácí po ranách bičem ...ale nejsi schopná se zvednout ...pomalu tu umíráš vyčerpáním a zimou ...sama ...nikdo nepřijde tě zahřát ...nikdo tě neodnese od těch hrůz ...a pořád myslíš na bratříčka, co se kvůli tobě postavil kulce ...vzpomínáš na svého přítele, kterého v řetězech odváděli pryč ...a na svou matku, co v tě tolik věřila ...a ty jsi jí zklamal ...už dávno ...když jsi klečela u jejího smrtelného lože ...nebyla jsi tím, co chtěla ...vnitřní démoni vítězí nad pěknými vzpomínkami ...ale víš co je skutečná bolest? ...je tohle skutečná bolest? ...