Ztrácíš se mi...

 Je tu propast ...stále se prohlubující propast ...motáme se kolem ní a ty se mi ztrácíš mezi slovy, mezi kouřem z cigaret ...jsme obklopeni věcmi, které nás omezují, které nás rozdělují ...přesto tu stále jsme a bojujeme za něco, co dávno není ...jsi tak cizí ...tak vzdálený a neznámý ...přitom tvůj úsměv už znám nazpaměť ...ten úklebek, co jen naznačuje, že je ti všechno jedno ...že je ti jedno zda spadneme nebo se v tichosti rozdělíme ...ten úsměv znám a to ho používáš jen pár dní ...přijde mi to jako věčnost ...a ještě delší čas dělí mé vzpomínky na tvou radostnou tvář, milující pohled ...ty časy několikrát zakryl sníh ...teď je pozdě zkoušet se dle stop vracet ...žádné stopy nejsou ...ztrácíš se, i když jsi vedle mě ...neznám tě ...už víc ne