Téma: Pohádka na dobrou noc

Seděl v temném koutě a jeho oči se poutaly k stříbrné luně, která sem zářila skrze okenní skleněné tabule ...snažil se nepřemýšlet nad vším, co se děje a dělo ...ale nešlo to ...jeho mysl se stále vracela ke vzpomínkám na všechny tváře, které zklamal ...vždy se snažil jednat správně, ale co je vlastně správně ...ohlédl se a po tváři mu přejel chladný vánek ...přicházela ...jeho věčná múza oděná v černém ...můžu ti dát novou šanci ...pravila jemným hlasem, který v sobě skrýval sílu vichřice ...šanci začít znovu a napravit všechno, co se stalo ...natahovala k němu svou bledou ruku ...její rudě malované nehty lákaly ještě víc než její hluboké modré oči ...Co za to chceš? ...zeptal se plný váhání ...bylo toho tolik, co by mohl změnit, kdyby měl možnost, ale co ho to bude stát? ...Tvé srdce bude mé ...odpověděla sladce ...i teď jsi kusem ledu, takže není co ztratit ...jeho dlaň přístála na vlastní hrudi, kde cítil tlukot srdce ...byla doba, kdy by si ho vyrval pro své blízké, pro své milované, ale teď jen tiše bilo a nebylo pro nikoho ...Jsem zklamaný světem i lidmi, ale vlastně asi nevím, jak jinak bych začal ...zase by mě bili, házeli klacky pod nohy ...zase bych skončil v tomhle koutě a ty bys přišla žádat o mou duši výměnou za šanci začít znovu, vrátit čas ...a co by mi poté zbylo, nebyl bych to já, ale můj osud by byl stejný ...ten běh času nelze zastavit, i když o to usilujeme a přejeme si to, drahá neznámá ...její pohled byl zvláštní ...viděla jeho zoufalství a touhy, ale on odmítá? ...Proč by měl být stejný? Bez srdce se nenecháš spálit lidskými city a nebudeš se bát je odmítnout ...To není srdce, to je někde hluboko v nás ...v naší osobnosti a výchově ...nátura lidí jim radí ničit, zabíjet, ale má ne a nikdy taková nebude ať už srdce bude v ledu nebo budu bez něj ...není třeba vracet čas, je třeba změnit sebe ...zvednout se ode dna a začít znovu s tím, co máme ...v tu chvíli zmizela, stejně rychle jako se objevila ...chladná jako sama smrt ...doufající v lidskou pošetilost a touhu být lepší, něco měnit ...ale když se podíval na své ruce, bylo mu jasné, že klíčem ke všemu je smířit se tím, co jsi uvnitř ...a uvědomění si vnitřní síly mu pomohlo vstát a udržet se na zlámaných nohách ...a poslední plamínky v jeho srdci ho posunou dál k odpuštění sobě i světu ...