Pokaždé zmizíš ...

 Pokaždé zmizíš tiše ...beze stopy ...aniž bych měl tušení, kde je tvůj konec ...vždy mě tu necháváš samotného ...v slzách, v bolesti, v krvi ...ve všem tom trápení podzimní melancholie ...a už nevěřím, že bys mi mohla do života přinést něco hezčího než je žal a starost ...probouzíš ve mně jen tíživé pocity ...láska je jednoduchá a přec tak složitá, když cítíš ten tlak na svém srdci, které táhne dolů obava o tvé zdraví, život ...kde jsi? ...ptám se, když nacházím jen pokoj plný tvého parfému ...ale nedostane se mi odpovědi ...a možná ještě máme čas všechno dát do pořádku ...podívat se sobě do očí a říct si pravdu ...