A vlastně, musíš dýchat?

... a když už jsme u toho, drahá, musíš vlastně dýchat? ...tvé oči jsou oknem do něčeho tak zkaženého a tvá dutá duše není nic ...jsi jen dalším zrnek písku ...mraveneček ve velkém živém kovovém mraveništi, kde tě nebudou postrádat ...tvé místo nahradí jiní ...stejně houpí a nezajímaví ...ale budou mít i ten strach v očích? ...tu podivnou jiskru na rtech, co mě nutí dotýkat se tě? ...myslím, že ne ...ale co na tom záleží ...tenhle svět je moc malý, moc malý pro nás všechny ...