Zadání "Zkuste mě vyděsit."

20. únor 2016 | 00.40 |
blog › 
Próza › 
Zadání "Zkuste mě vyděsit."

 Jeho oči vyděšeně hleděly kupředu ...vše před ním hořelo ...vše bylo v troskách ...domov ...místo, kam vložil své srdce ...srdce, které přestávalo bít ...prodíralo se ven z hrudi a plakalo nad nevinným tělem ...krev stékající po bělostné kůži ...nahnala mu husí kůži ...z jejího obličeje nezbylo nic, co by poukazovalo na její spanilé rysy ...i její krásné oči se nyní válely dáleko od ní ...nezbylo nic z nadpozemské krásy ...vlci přišli a roztrhali ji na kusy ...zápach krve a vnitřností mu nedovoloval dýchat ...dusil se nad tím vším ...a vzdával se svého srdce ...jediné, co zbýbalo, bylo zabodnout nůž si do hrudi a ukončit trápení ...z vlastních ran z boje pomalu unikala životní tekutina a barvila půdu pod ním ...už teď smáčenou slzami ...a v tu sám vítr povstal z popela zapomenutého města, aby ho obtočil svým kouzelným dechem ...zmizel ...zbyla jen ta ledová čepel u jejího zničeného těla ...však vrací se ...mstí se za smrt své milované ...podřezává krky všem, co se snaží zničit lásku ...těm, co trhají nevinné květy překrásných životů ...dýchá na krk všem, co zhřešili ...možná už teď sedí za tebou a chystá se vysát život z tvé tělesné schránky ...možná že se ráno nevzbudíš a vrahem bude on ...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář