Žebříky nikdy nevedou až do nebe ...říkal si ...jenom tak pro sebe ...když přemýšlel o velkých cílech malých lidí běhajících sem a tam ...a občas po nich vlezl na střechu ...a zpíval tam ...zpíval o všech snech a touhách lidského žití ...o touze létat do nebes a dotýkat se hvězd ...ale obyčejný žebřík bude vždy krátký a nedokáže nemožné ...stejně jako obyčejný smrtelník bez pevné vůle ...bez vůle a snahy nejde nic ...ani vylézt na první příčku ...bez svého vlastního uvážení navěky zůstaneš stát na zemi