Utíkáš do tmy a stále cítíš řetězy, co objímaly tvou jemnou bledou kůži ...běžíš dál a dál ...krvavá stopa dláždí stezku ...toužil jsi jen a jen po svobodě, která ti byla dnes večer dána a ty si ji vychutnáváš plnými doušky ...doufáš, že bude věčná ...že už nikdy nepadneš do stejné léčky ...ale i tak víš, že útěk a nový vítr do plachet přineslo právě to špatné, co ti udělali ...to, že tě drželi kolem krku a škrtili, dokud jsi nepalapal po dechu ...víš, že sladký únik je vždy míchán se známou chutí jedu, který tě po léta trávil ...