Když se na tebe podívám, vidím...

29. březen 2016 | 00.36 |
blog › 
Próza › 
Když se na tebe podívám, vidím...

 Když se na tebe podívám ...vidím spanilost, co ovládá mé srdce ...vidím oči, jejichž hloubka přetčí všechny oceány světa ...ale sálá z tebe smutek a všechny ty rány, co ti svět zasadil ...klíčí v tobě hniloba a vztek ...jsi čistým andělem v nonurém světě plném bahna, v němž se pomalu topíš a ztrácíš lesk a chtíč znovu vzletět ...topíš se hlouběji a já to musím sledovat, protože mé oči se nedokáží odtrhnout od toho všeho, co na sobě skrýváš a co málokdo vidí ...ale zároveň mě to vede k pláči a nechutenství ...chci natáhnout ruku, ale nemůžu ...jsem jen němým a neviditelným pozorovatelem, co tě zří svýma očima, ale nemůže zasáhnout, i kdyby chtěl ...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář