Z jakého jsi světa?

 Pohlédla na něj s úděsem v jasných očích ...hleděla a ani nemukla z toho, co viděla před sebou ...bála se a její ruka se třásla v závanu jemného větru ...z jakého jsi světa? ...zeptala se v úžasu okouzlení jeho pohledem ...kdo ví, možná ani nejsem ...zněla odpověď jeho ...sám byl rozčarován a nevěděl, co říci ...utíkal by, kdyby věděl, že neztratí příležitost k velkému činu ...možná jsem jen stín minulých světů, které tu bývaly před staletími ...pokračoval a jeho dech se ztrácel v chladu toho rána ...možná sníš a já jsem tvá noční můra či sen zářivý ...jsi ztělesněním všeho, o čem sním, proto padla ona otázka ...slyšel její hlas ...kam za tebou mám jít až s tmou zmizíš v zapomnění? ...z jakého jsi světa známého či neznámého? ...ticho se klenulo nad jejich hlavami plnými otázek bez odpovědí ...natáhl ruku a pak ...vyšlo slunce ...a ta otázka navěky zůstala nezodpovězená ...už ho nenašla v mlžných ránech ani rudých večerech ....