Míru jsme se oddávali v douškách dostatečných ...ale pak ty ...to ty jsi sem přinesl tuhle válku, i když tvá slova zní jinak ...jsi ten, kdo nese zkázu na svých ramenou a plnými doušky si užívá utrpení těch, co věřili ve věčný mír ...a já ti věřil, než jsi zapálila, co jen se dalo ...pod tvýma nohama umíraly stovky i miliony ...a jediné, co jsi pro ně měla, byl zlomyslný smích plný pohrdání ...a víš moc dobře, že jsme vzali moc ...až příliš a už nemůžeme přijmout víc ...už jen stojíme v řadách připraveni na porážku ...na porážku od tvé tyranie, co bude trvat navěky a vždy než zapadne tohle černé slunce nad našimi hlavami ...