Chladný vítr hladil zasmušilou tvář sedící o západu slunce na vrcholku kopce ...vracíš se tam občas? ...zachytily jeho uši nepatrnou otázku, která se nesla vzduchem a byla mu určena ...ale odpovědí se nenamáhal ...věděl, že každý čeká lásku k tomu místu ...vazbu k místu, jenž byla jeho domovem ...ale on to všechno ztratil ...lásku i vzpomínky odnesl čas a nezanechal nic ...nevracím se na to místo ...řekl po odmlce ...ne kvůli bolesti ani vzpomínkám ...ale protože nechci ...nejsem otrokem a nebudu ...zapomněl jsem na krásu hor i lesů, na divoké potoky i letní slunce ...na úsměvy i pláč ...zapomněl jsem na svou minulost a už se k ní nevracím ...