Při pohledu na noční oblohu si vždy vzpomenu na tu bezednou propast nevyplněných snů a slibů, které jsme si kdysi dávali ...na všechny boje, které byly vybojovány a které přinesly bohatství a štěstí nám, i přes všechnu bolest ...vidím zářící oči plné radosti a optimismu a naději v podobě té největší z hvězd ...jsem tu a jsem rád, že se můžu dívat na sadu blyštivých zářivých skvrn na černé dece ...jsem rád, když jen potichu dýchám a přemítám o všem, co vidím a co se stalo ...nedějí se hezké věci ...i ty se tu promítají, ale padající hvězda nám dovoluje něco si přát a zase na chvíli být naivní ...