... co zůstalo nevyřčené?

 Hloubí se mezi námi propast ...copak to nevidíš? ...odplouváš sama na voru po oceánu samoty ...a já se dívám po pokoji, kde je stále cítit tvůj parfém ...tvá vůně mě doprovází kamkoliv jen jdu ...miluji to i nenávidím ...připomíná mi ticho posledních našich dnů ...co zůstalo nevyřčené? ...kolik citů se skrývalo za zavřenými ústy překrytými rudou rtěnkou? ...kolik tajemství sis odnesla sebou? ...mám po tom vůbec pátrat nebo je lepší vše nechat nevyřčené? ...možná to tak má být ...lepší než se svíjet pod tíhou vyřknutých slov ...slov, která z tě vyjdou najednou a bez přemýšlení ...kdo ví, drahá ...já se tím budu užírat ještě dlouho ...tak dlouho dokud tě nedostanu z hlavy a tvou vůni z mého pokoje ...