...myslíš na vás někdy?

 Sedím venku na lavičce a pod mýma nohama se povaluje spadané podzimní listí ...sedím tu sám a kolem mě prochází bezejměnné páry držíce se za ruce a umívající se na mě ...ale já tu tiše sedím a dívám se do dálky na místa, kam jsme chodívali ...vidím naší oblíbenou kavárnu i kino, před kterým jsme si dali první pusu ...už je to rok, co jsi mě opustila a já jen přemítám ...myslíš na vás někdy? ...tak jako si myslívala na nás, když jsi o deštivém dni seděla na pohovce s teplým kakaem, když jsme neměli možnost se vidět ...jaká bude vaše budoucnost? ...vidíš ji také tak sladce jako tu naši? ...také chceš se ním mít baráček se zahradou, psa, děti? ...nebo ještě něco víc? ...vzpomínky? ...jak vzpomínáš na jeho první polibek, objetí? ...je lepší než to mé? ...jsou naše společné zážitky horší než to, co prožíváš s ním? ...pověz mi ...jaký život  spolu můžete mít? ...vždy jsme si byli více podobní my dva ...on žije jinak a chce něco jiného ...tak jak s ním můžeš být šťastná? ...co se změnilo v tvém nitru? ...drahá, vím, že jsem zklamal, ale nikdy jsem se nezměnil ...pořád tu čekám pod naším oblíbeným stromem a hledíce do dálky, vidím tebe a jeho, jak se proplétáte zaplněnými ulicemi ...pamatuješ, jak jsme chodívali prázdnými zapadlými uličkami? ...to ti nikdy nedá ...ale i tak na tebe budu čekat a doufat, že jednou ...že se jednou vrátíš ...a vaše bude naše