Je to tu ...už dlouho ...tak dlouho jsem někým ...někým kým jsem nechtěl být ...jsem někdo sobě cizí ...vzdálený tomu, co jsem býval ...a vím, kde je cesta zpět ...ale něco křičí "Nezkoušej doběhnout svůj stín ...je to nemožné" ...nevěřím jim ...mám spoustu důvodů proč to zkoušet dál a dál ...i když se zdá, že jsem sám sebe pohřbil pod milionem smutných vzpomínek a křivd ...a mám i jeden silný důvod proč to nedělat ...proč je lepší se smířit s tím, co je teď ...nedokážeš to pochopit ...jsi jedna ze sta ...a když měním svou kůži ...stejně jako to dělává had ...jen odvracíš tvář ...a hledáš můj stín ...možná proto, abys mi ho přišila ...ale je pozdě ...a ty hlasy, co mi věčně radí ...mají pravdu ...nedá se běhat za tím, co je pryč ...i když to bylo krásnější ...a ztratilo se to bez varování ...tak nemůžu ztrácet čas nemožným ...