Když nevíš kam jít ...nelze se ztratit

 Bez cíle ...věčný poutník prokletý časem ...kráčí sám ...nemá jasné kam jde ...jen kráčí ...ale nemůže se ztratit ...vždy někam dojde ...ke břehu moře, na vrch nejvyšší skály ...do zeleného údolí ...k lesní studánce ...vždy si najde nějaké přístřeší, kam ulehnout, když přijde noc ...ale nikdy se neztratí ...bdí nad ním hvězdy ...ale nevedou jeho kroky ...jen hlídají jeho myšlenky ...neví, kam jde ....proto se nemůžeš ztratit v nekonečné spleti písčitých i kamenných cest ...je vlastně volný ...nedívá se do mapy ani na cedule u cesty ...jde s hlavou vztyčenou a může se sám rozhodnout zda už můžeš zastavit a zůstat ...ale nikde nezůstane navěky ...jeho duše by se poté cítila ztracená ...zamčená v nekonečném vězení ...