"Přiznej se"

 Sedím v tichu a mdlém světle, ke kterému je lákána můra ...jde k ní jako ke svatému obrázku ...je tu tak chladno ...ticho překřičí jen hlas vlastním myšlenek ....známý a nenáviděný hlas, který křičí přímo v mé hlavě ..."Přiznáš se?" ...to po mně chce ...ale k čemu se mám přiznat? ...krvi na svých rukách? ...udělám z ní víno ...ke svým hříchům? ...ach, ale já už dávno uznal, že nejsem anděl a ďábla definuje hřích ...k vině v tom, co se stalo? ...ale no tak ...neotáčím přece světem ...ne, nepřiznám se ...nikdy se neskloním ...můžu mít poskrvněný štít, ale pro sebe budu čistý ...a klidně po mě křič, že je to jen má vina ...ale co ty? ...nejsme na vině všichni? ...obviň noc, obviň hvězdy, obviň déšť ...dej vinu mému jménu ...mému zrodu ...ale ne mně! ...nepřiznám se před božím soudem ...nepřiznám se tvým modrým očím ...vždy budu stát vzpřímeně a usmívat se nad marnou snahou mě shodit ...do věčné propasti viny ...bičoval jsem se dlouho za hříchy, co nebyly mé ...ale teď? ...pekelný oheň mě očistil, drahá ...nepřiznám se ...