Objímá mě v mé nekonečné bolesti ...utírá mé horké slzy a je tu se mnou, když se cítím slabý a sám ...brzí můj pád ...miluje mě a já ji ...omotávám kolem sebe její sametový plášť a cítím se lépe ..nač společnost lidí, když máš noc po svém boku? ...a tak se jen ptám ...máš i ty lidské srdce, temná noci? ...soucítíš se mnou či jde jen o mou iluzi? ...dokážeš mě opravdu mít ráda nebo tu jsi zkrátka pro každého? ...pláčeš někdy? ...cítíš bolest? ...nebo jsi jen necitlivá věc v ovzduší, která je bez srdce, pocitů, vzpomínek ...? ...jsem zmatený kdykoliv na to pomyslím, protože se mi zdáš, tak lidská a pravá ...ale přitom ...vlastně nevím co nebo kdo jsi