Kdo ti ukradl veškeré štěstí?

 ... přišel jsi jen tak a já vím, že to tehdá otřáslo mým vesmírem ...vím, že se něco změnili při pouhém pohledu do tvých očí ...ale nedovolil jsem si mluvit ...držel jsem jazyk za zuby a jen slepě toužil ...byl to dlouhý rok ...nebo jen měsíc? ...nevím, ztratil jsem se v této sladké závrati ...byla pro mě nekonečnou a držela mě při životě ...v radosném opojení, které nekončilo ...zářil jsem ...byl na cestě domů ...ale pak? ...prostě jsi vyrval ten zdroj energie z mého srdce a odkráčel sis ...mám tě nesnášet? ...mám tě nenávidět? ...ukradl jsi mé veškeré štěstí ...pošlapal všechno, co jsem tak dlouho pěstoval a přesto pořád toužím po tvém náručí ...po tvé ochraně za chladných nocí ...ale vím, že je pozdě ...a ty to víš také ...nikdy jsi to neviděl ...nikdy jsi necítil to co já ...nenechávej mě tu ...dovol mi zářit! ...i když je mé štěstí už míle daleko ...dej mi znovu ten pocit ...že svět není tak zlý ...copak nevidíš? ...odnesl jsi sebou vše, co mělo cenu ...