Jsi jako malá klec, ve které jsem opuštěný ...dáváš mi tak málo ...strádám ...jsem sám a nemám kam jít ...ani nemůžu ...zavřela jsi mě do své věčné kletby, která nikdy nekončí ...je tu stále se mnou ať spím či bdím ...nedokážu od tebe odejít ...ztratil jsem klíč ...ale ta samota je smrtelná ...chci být s tebou, ale nejde to ...protože i když tu jsi ...nemůžu se tě dotknout ...jsi jen přízrak dní minulých, ve kterých jsem navěky uvězněn ...mé nohy nemají kam běžet, možná ani nechtějí ...jen tu pláču a mé slzy zasychají na špinavé zemi plné vzpomínek na tebe a mě ...tolik toho bylo a již není ...co přijde dál ...?